VĚROSLAV MERTL

* 30. březen 1929, Chrášťany – † 20. květen 2013, České Budějovice 

Prozaik, básník, esejista a publicista. Otec byl vrchním četnickým strážmistrem. Rodina žila do roku 1938 v Kolodějích nad Lužnicí poté v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic. Nejprve studoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích, poté pracoval jako úředník v různých podnicích v Českých Budějovicích. V letech 1968–1970 byl redaktorem českobudějovického nakladatelství Růže a 1971–1991 působil jako tajemník Okresního výboru Československé strany lidové v Českých Budějovicích. Roku 1972 uzavřel druhý sňatek se sochařkou Aranou Mertlovou.

Přispíval zejména do periodik Mladé proudy, Československý rozhlas, Svobodné slovo mladých, Lidová demokracie, dále Sešity pro mladou literaturu, Obroda, Arch a Naše rodina. Od 90. let do Akordu, Proglasu, Literárních novin, Hostu, Perspektiv, Setkání, Prostoru a Českobudějovických listů. Pravidelně spolupracoval s Československým (resp. Českým) rozhlasem: fejetony, literární pásma, "rozhlasové paměti" Časy a nečasy (2004). Plzeňské studio ČR uvedlo jeho hru Pád jasnovidce (2002).

Převážná většina Mertlových próz se odehrává na venkově, jejich jednoduchý syžet je často prokládán lyrickými a meditativními pasážemi a tematicky zpravidla směřuje k hledání nadčasových hodnot, v jejichž absenci vidí křesťansky založený autor jeden z nejpodstatnějších problémů současnosti. Pod zdánlivě banálním povrchem každodennosti objevuje existenciální napětí mezi žitou skutečností a touhou po přesahu, jímž by hrdinové jeho příběhů dosáhli smíru i s absolutnem. Vědomě navazuje na Jana Čepa, s nímž jej sbližuje také snaha po jazykové čistotě a významové prostotě. V deníkových textech (Kruhy pod očima 1995, 2005, Tiché zahrady 1998) i v rozsáhlé tvorbě publicistické (Přemítání o věcech vezdejších 1997) se přihlašuje k odkazu Karla Čapka a Gilberta Keitha Chestertona. Je autorem básnické sbírky Zjasněná noc (1995) a básní v próze Letokruhy (2000).

V roce 1979 obdržel cenu polského nakladatelství Pax, v roce 1996 byl nominován českým PEN-klubem na Cenu Karla Čapka. Za román Hřbitov snů a za esejistickou tvorbu mu byla v roce 2001 udělena Státní cena za literaturu.