KLEMENT BOCHOŘÁK

25/06/2024

Katolický básník a autor literatury pro děti. 

* 18. leden 1910, Kunštát - † 10. srpen 1981, Brno

Narodil se do úřednické rodiny v Kunštátu, jeho život ale byl již od šestnácti let spjat s městem Brnem, kam nastoupil na obchodní akademii. Školu nedokončil a živil se různými příležitostnými pracemi, byl například úředníkem nebo soudním praktikantem. Od roku 1945 působil jako knihovník. V roce v roce 1960 byl ale pro náboženské přesvědčení propuštěn a po přiznání invalidního důchodu žil ve skromných podmínkách a věnoval se literatuře.

Významný vliv na Bochořákovu básnickou tvorbu mělo jeho přátelství s další významnou osobností spjatou s Kunštátem, Františkem Halasem. Blízký si ale byl i s mnoha dalšími zásadními básníky té doby – jako například Jiří Orten, Jan Čep, Jan Zahradníček, Ivan Blatný nebo Kamil Bednář. Přispíval do řady nejen literárních periodik: Lumír, Akord, Kritický měsíčník, Lidové noviny, Host do domu aj. Po roce 1948 nemohl po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svou poezii, proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti a mládež. Tato jeho tvorba navazuje na tradice moravských lidových pohádek a povídek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu. Je zástupcem brněnské samizdatové tvorby, například jeho básnická sbírka Staronové básně (1981) vyšla v samizdatové edici Petlice spisovatele Ludvíka Kundery.

Bochořák byl básníkem výrazně spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstala z hlubokého prožitku křesťana, vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve svých počátcích byl ovlivněn zejména tvorbou Františka Halase a Jana Zahradníčka, později spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na život člověka. Od litanické formy veršů a folklorní písňovosti dospěl posléze k převaze volného verše, umožňujícího plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho básních často promítá na horizont rodného moravského kraje a jeho přírody.

Básnické sbírky: Mladý žebrák (1935), Žluč a víno (1938), Jasy (1940), Listopad (1940), Uschlé květiny (1942), Zápisník (1943), Snář a planetář (1944), Tři slzy (1947), Svět, pláň andělská (1947), Poutník (1948), Cesty a zastavení (1958), Básně pro velké děti (1964), Věčná loviště (1969), Proudění (1971), Křížová cesta (1976), Staronové básně (1982), Co zbývá (2011, napsaná v roce 1976). 

Účinkují: Vladimír Krátký, Ema Červenáková, Michal Bumbálek, Lukáš Rieger

Úvodní slovo: Tomáš Bochořák

Film: Petr Baran a Anna Mrázková

Hudební doprovod: Pavel Zlámal

U stolu


Stínem myšlenky, kterou nepozná svět,

se zabývá vráska.

Tvář jak unavený hudební nástroj. Řadu let

tam doznívá nedokončená ...


Slza neví, jak by se zastyděla.

Smích, poupě, se rozpukne v dobrém počasí chvíle.

Zamyšlením potajmu prosvítá vřelá,

starostmi těla zkušená krev.


Slovo ani štětec nezachytí

vlny upadání kvítí.

Na spáncích


dumavě zastřel jara

slehlý sníh.

Mnoho ví tvář šedesát let stará.